Na podzim r. 1945 byla založena v České Třebové Hudební škola, později Lidová škola umění, dnes Základní umělecká škola. Za tímto ušlechtilým činem stálo mnoho českotřebovských muzikantů, kterým nebyl lhostejný poválečný kulturní rozvoj našeho města. 

Počátky nebyly lehké. Nebyl dostatek učeben, učitelů i finančních prostředků. Pedagogický sbor byl sestaven převážně z místních soukromých učitelů. Situace se brzy zlepšila poté, co tehdejší národní výbor přidělil škole větší budovu na Kozlovské ulici. Po nutných úpravách budova plně vyhovovala tehdejším potřebám školy, která tím získala dostatek učeben. Rozšířil se i počet učitelů. Ředitelem školy se stal Jaroslav Vaníček, který společně s ostatními učiteli postavil školu na pevný základ s dobrým odborným vedením i výukou.

V šedesátých letech byl Ministerstvem školství sestaven nový školský zákon, který mj. umožňoval zřízení dalších třech oborů: tanečního, výtvarného a literárně dramatického. S tím však vznikly další problémy s potřebnými prostory. Situace se vyřešila opět vstřícným postojem vedení města, které přidělilo škole Dělnický dům, který byl po určitých úpravách dostačující pro výuku nově vzniklých oborů od školního roku 1961- 62. Navíc měla škola k dispozici akusticky vynikající sál pro cca 140 posluchačů na výuku liter. dramatického oboru, pořádání hudebních besídek, koncertů apod.

Ohlédneme – li se zpět na uplynulých 70 let, uvidíme velmi dlouhou řadu absolventů, bezpočet hudebních vystoupení žáků i učitelů, samostatné koncerty dětského pěveckého sboru, či školního orchestru, množství tanečních vystoupení, kvalitní vystoupení literárně dramatického oboru, výstavy výtvarného oboru, výrazné úspěchy na všech stupních soutěží ZUŠ atd. V těchto všech ušlechtilých činnostech nacházejí děti tak důležitou seberealizaci, úctu k současným i historickým hodnotám, úctu sami k sobě i ke svým spolužákům. Škola připravila pro další odborná studia (konzervatoř, VŠP, apod.) stovky absolventů, kteří si pak některý ze čtyř oborů zvolili za svoji profesi.

Během existence školy se vystřídalo v jejím vedení pět ředitelů – Jaroslav Vaníček, Antonín Šimeček, Eduard Vaníček, Jindřiška Vaníčková a Bohuslav Mimra. Všem patří velké poděkování za to, jak se o tuto školu starali, zvelebovali ji, vždy se snažili vytvářet ty nejlepší podmínky pro výuku žáků a vhodné podmínky pro učitele. I ten nejlepší ředitel nic nedokáže, pokud nemá kolem sebe tým kvalitních pedagogů. Proto patří všem, kteří působili a působí na této škole v rolích vyučujících, upřímné poděkování.